Ačkoliv my studenti trávíme na škole pouze 3–4 roky (nebo by to tak alespoň mělo být), potkáme za tu dobu velmi mnoho učitelů. O většině z nich sotva víme, jak se jmenují, a někdy ani to ne. Proto je zajímavé zjistit o nich občas něco bližšího. Například zde se dozvíte, jak se učitelka biologie a angličtiny Mgr. Dana Balabánová dostala na naši školu, jak tráví svůj volný čas a co si myslí o budoucnosti biologie.
Nejprve bych se chtěl zeptat, jak jste se dostala k práci ve školství. Proč nepracujete v lékařství či překladatelství nebo v čemkoliv jiném?
Já jsem se dostala ke školství docela oklikou, protože původně jsem studovala odbornou biochemii, ale už na VŠ mi došlo, že dělat vědu je náročné na skloubení rodiny a práce, a tak mě to začalo táhnout k učení. Navíc jsme na VŠ měli možnost dodělat si pedagogické zkoušky, které skládají učitelé. Takže ačkoliv jsem si původně myslela, že učit nepůjdu, tak jsem s tím hned po vysoké začala.
A jste za to ráda?
Nelituji, jsem docela ráda.
Co vás na vaší práci baví nejvíc?
Mě nejvíc baví, že ten školní rok má takový spád. Když se výuka v září rozjede, tak je to takový maraton. Také mě baví, že studenti jsou „živý materiál“. Mnozí jsou zajímaví, dá se s nimi diskutovat, což je výhoda oproti práci v laboratoři,kde jsem krátce pracovala, a přišlo mi to nudné.
Co jste dělala v laboratoři?
Krátce jsem pracovala v biochemické laboratoři na poliklinice.
A co vás naopak na učení baví nejmíň?
Nejhorší je, že člověk někdy bez ohledu na snahu nevidí výsledky své práce. Pak má někdy pocit, že se namáhá zbytečně a že si studenti moc vědomostí nevzali. Ale to jen někdy.
Jak byste srovnala biologii a angličtinu?
Mně se docela líbí, že každý ten předmět se učí jinak a mám takovou dobrou kombinaci. V té biologii mám něco ze svého odborného zaměření a naopak angličtina mě baví. Věnuji se jí od vysoké školy a doplnila jsem si v ní vzdělání.
Hodiny angličtiny mají docela jiný spád. Je to úplně jiné a líbí se mi pestrost té kombinace.
Co byste studovala, kdybyste si měla vybrat znovu? Šla byste rovnou na angličtinu?
Já si myslím, že kdybych přímo vystudovala anglistiku, tak bych na střední škole nebyla spokojená. Měla bych asi vyšší ambice, ale protože jsem si postupně všechno doplnila, tak si myslím, že to nakonec dopadlo dobře.
Jak byste popsala nejlepší možnou třídu?
Aby se studenti v ní zajímali o ten předmět, aby nevyrušovali, ale zároveň nespali, nebyli apatičtí.
Co si myslíte o současném vývoji ve školství?
Vývoj ve školství postupuje pomalu oproti vývoji ve společnosti a technologiích. Naše technické vybavení je relativně dobré, ale studenti jsou pořád trošku napřed. Vy už jste ta digitální generace, ale my jsme s tím nevyrostli. Já to sice používám, ale srdcem patřím jinam. Znám pěkný článek, který vás označuje za „digital-native“, což my už nikdy nebudeme.
Líbí se vám na SPŠT ve srovnání s jinými školami?
Mně se tu líbí a můžu srovnávat, protože jsem kráce učila na třech jiných školách. Dva roky na základce, dva roky v Brně na zdravce pro laborantky a ještě rok na třebíčské hotelovce. Myslím si, že učit jinde byla dobrá zkušenost.
Sledujete současný pokrok v biologii a obecně ve vědě?
Okrajově. Sleduji třeba úžasný vývoj v genetice, což je věda, která je od dob mých studií úplně jinde. Laik ani nemá šanci pokrok v ní sledovat a pokud genetiku nestuduje, tak nemá moc šanci její problematiku pochopit. Zpopularizované články bývají (a musí být) velmi zjednodušené.
Dnes už se tradiční biologii věnuje minimum lidí a většina se soustředí právě na tu aplikovanou. Tedy na kombinaci biologie, chemie a fyziky.
Jaký máte názor na genetické inženýrství?
Genetické inženýrství je budoucnost. Ať už v zemědělství či zdravotnictví. Navíc jde neuvěřitelně rychle kupředu.
Co děláte nejraději ve volném čase?
Když mám volný čas, tak ho nejraději trávím venku, chci si vyvětrat hlavu. Ráda chodím na procházky, jezdím na kole, sjezduji a chodím na běžky. Ještě to samozřejmě musím skloubit s rodinou, takže ideální je, když vyjedeme všichni.
Sledujete profesionální sport?
Nesleduji. To mě nebaví. Raději sportuji aktivně.
Co vás zajímá z „uměleckého hlediska“? Jaké máte ráda knihy, filmy či divadelní hry?
Angličtina je můj druhý koníček, takže četba anglických knih, filmy v originále. Do kina ale už moc nechodím. Mám také ráda anglickou hudbu. Když jsme byli mladí, tak jsme si ji překládali, dnes stačí kliknout a hned vidíte překlad. Když začínal internet, tak jsem byla nadšená, že to tam vidím.
Co čtete ráda?
Ráda čtu v angličtině. Třeba J. K. Rowlingová píše pod pseudonymem Robert Galbraith detektivky. Je to četba ze současného Londýna, takže se dobře čte. Ale třeba Harryho Pottera jsem četla kdysi v češtině a už mě znovu neláká. Znám také knihy od Dana Browna, což je americká angličtina a ta se čte dobře, protože je jednodušší než britská. Když mám v angličtině nějakou starší knížku, tak už se čte hůř. V češtině si dám raději nějakou historickou knihu, třeba od Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně či Vyhnání Gerty Schnirch, což bych asi uvedla jako nejzajímavější knihy z nedávného období.
Jakou máte ráda hudbu?
Mám ráda rockovou hudbu, takže řeknu oblíbené rádio – Beat. U nás posloucháme Beat od rána do večera.
A filmy či seriály?
Seriály (české ani anglické) mě z principu nebaví nebo mě baví jeden dva díly. Pravdou ovšem je, že ty současné znám, protože se na ně většina studentů dívá. Vím to právě z té angličtiny, protože o nich se studenty diskutujeme. Viděla jsem pár dílů Teorie velkého třesku nebo Jak jsem poznal vaši matku, ale to je vše. Třeba Hra o Trůny mi neříká nic. Ale je dobré, že se studenti učí tím, že sledují seriály v původním znění. K filmům řeknu jen, že mám ráda takové ty staré italské, protože ty patří k filmovému umění.
Máte ještě nějaký koníček, kterému se už nevěnujete?
Hrála jsem na flétnu v kapele a orchestru, ale dnes už si zahraji maximálně někde doma a asi se k tomu už nevrátím. U nás v rodině to také nikdo nedělá.
Nakonec by mě zajímalo, proč pořád nosíte tu šálu?
To má prozaický důvod. Pobolívá mě v krku – asi z mluvení – a zjistila jsem, že teplo na krku mi dělá dobře.