Když si na webu školy rozkliknete stránku Kontakt, u vyhledávácího políčka (které mimochodem velice oceňuji) se na Vás rozsvítí číslo, aktuálně je to 179. Znamená to, že na naší škole působí 179 zaměstnanců. Jestli budou jednou chtít jet na společný výlet, nevejdou se do třech autobusů a pokud bychom je uspořádali tak, aby stál jeden druhému na hlavě, vytvořili bychom věž vysokou přes 320 metrů! To už je slušné číslo. Bohužel to také znamená to, že na chodbách denně potkáváme čím dál tím více učitelů a lidí, o kterých nevíme ani ň.
Do mnohých nám skutečně nic není. Na ulici také denně potkáváme desítky neznámých lidí a s každým se neseznamujeme, jenže na škole spolu sdílíme určitý prostor, nehledě na to, že mnohdy zdravíme kantora, jehož jméno můžeme jenom hádat. Blíže se seznámíme s učiteli, kteří nás „na něco mají“, jenže ani v tom případě se o učiteli moc nedozvíme. Není na to prostor.
Přitom musím říct, že na naší škole učí mnoho skutečně vážených a respektováníhodných učitelů, i když se to při povrchním poznávání ve třídách nemusí zdát. Já jsem měl možnost pár učitelů poznat osobněji a došel jsem k tomu, že stojí za to začít projekt, ve kterém můžeme přiblížit učitele žákům. Samozřejmě platí, že obě strany musejí tak nějak chtít a souhlasit.
Jako první jsem požádal o natočení rozhovoru PaedDr. Táňu Veselou, neboť jsem tušil, že nedomítne. Mluvilo se o filozofii, oblíbených knihách, studentech, zvládání situací a tak podobně. Původní záznam jsem zkrátil zhruba na polovinu a snažil jsem se, aby to mělo spád a posun. Jak to dopadlo se můžete podívat na YouTube.