Už to tady bylo. Že bych byl nervózní? To si pište. Jak se to vydaří? Byl jsem ohromně překvapen. Moje touhy byly naplněny a byl jsem moc rád, že se vše povedlo. Že jsme řešili ještě půl hodiny před akcí, že nejde zvuk? To vše se zvládlo.
03
Už moc se těším, že vymyslíme další takto povedenou akci.
/Patrik Jeleček
Řinčící zvonek, spuštěný mým kamarádem již po druhé, mně znovu rozházel myšlenky a já stále nemohl najít svůj spacák. V zoufalství třetího zazvonění jsem popadl sestřin a se smíšenými pocity zvědavosti, očekávání a strachu se vrhl směr Třebíč. Hned, jak jsem vešel do auly, ze mne opadl strach. Viním z toho hlavně přátelský přístup učitelského dozoru, se kterým se často nesetkáváme. Také pomohlo to, že jsem si mohl dělat, co mne napadlo (teda v mezích slušného vychování). To se mi líbilo, uvolněná atmosféra celé filmové noci, která pohltila snad každého. Tato akce byla důkaz toho, že vedení školy k nám není lhostejné, a když má jedinec dobrý nápad, tak ho v něm podpoří. Proto se nebojte vyjádřit. Doufám v další takový super nápad, kterého bych se rád zúčastnil.
/Honza Rigó
Jules mířil zbraní na lupiče z bufetu a Vincent na jeho přítelkyni. Vzali si černý igelitový pytel a pomalu odešli z tichého občerstvení, lidé leželi s obličeji na zemi.
Bylo půl šesté a do školy se začali trousit první studenti na praxe. Byl by hřích jít spát, protože ty nejlepší okamžiky se vždy odehrají až těsně po skončení akce. Ospale jsme vítali nové ráno a ve vzduchu byla cítit zvláštní atmosféra, která naznačovala, že se včerejší večer doopravdy povedl. Už dlouho jsem nezažil nic tak nového a zároveň běžného, jednoduchého. Díky za to všem 🙂
Součástí filmové noci byl také ateliér SPŠT. Podívejte se na některé fotografie.
/Milan Švehla
