Beseda o tom, jak probíhá život ve vězení, byla velice zajímavá. Seznámili jsme se s režimem dne ve vězení – jaké činnosti vězni dělají během dne a v kolik hodin. Vše nám přiblížily fotografie interiérů věznice v Kuřimi a informace o tom, jak jednoduché je dostat se za mříže. Je vlastně úplně jedno, v jaké rodině vyrůstáme nebo jaké máme vzdělání.
Kromě toho jsme se přesvědčili, že vězeň nemusí být nebezpečně vypadající hromotluk s nenávistí k celému světu, ale že to může být úplně normální člověk, který udělal chybu nebo potkal nesprávnou partu lidí.
Na besedě jsme získali mnoho užitečných informací. Když člověk vypráví o nebezpečí drog, téměř vždy se najde někdo, kdo mu neuvěří, dokud je sám nevyzkouší, aby se o pravdivosti jeho slov přesvědčil na vlastní kůži. Někdo jiný si zase může myslet, že on by tak špatně neskončil. A až zjistí, že ano, bývá už pozdě.
Když nám své příběhy vyprávěly odsouzené osoby, více jsme si jejich varování vzali k srdci. Je totiž rozdíl slyšet o nich mluvit člověka, který účinky drog zná jen z odborné literatury, než někoho, kdo je sám užíval, protože takový člověk nejlépe ví, o čem mluví. Pro tři pány vězně jistě bylo těžké vyprávět své zkušenosti a vlastně celý svůj život před davem studentů, se kterým se vůbec neznají.
Dalším překvapením pro nás bylo hudební představení, které si odsouzení páni připravili. Zpěv i doprovod na hudební nástroje působily jako výkon profesionální kapely. Už jen odvaha vůbec předstoupit před nás všechny je hodna uznání, navíc když k tomu ještě zazpívali.
Celá beseda byla velkým přínosem a každý zúčastněný student si z ní jistě odnese víc než jen radost, že odpadly dvě vyučovací hodiny.
Proto poděkování patří všem, kteří umožnili tuto besedu uskutečnit. Poděkování patří i pánům vězňům, že v sobě našli odvahu podělit se s námi o své zkušenosti o nebezpečí drog, abychom neudělali stejnou chybu jako oni a dali si pozor, koho považujeme za své kamarády, protože slova: „Kamarád, který vám dá drogy, žádný kamarád není. Opravdový kamarád je ten, který vám drogy nikdy nedá,“ mluví za vše.
Teď už je ale jen na nás studentech, abychom se nad celou besedou zamysleli a drogám se vyhnuli velkým obloukem a abychom ve vězení nikdy neskončili.
Fotografie: https://zpravy.aktualne.cz/