Martin byl vojákem pouhým,
s pěkným koněm bělavým.
Byl to člověk milosrdný,
pomohl muži, který byl nahý.
Neměl však, co žebrákovi dát,
peníze či jídlo, co by mohl dát.
Proto rozťal plášť svůj napůl,
aby ho oblékl do nějakého šatu.
Tu noc se mu zjevil ve snu,
sám Ježíš, který byl oblečen v jeho plášti kusu.
Další den se pokřtít nechal
a vojenských služeb zanechal.
Začal církevní studie se učit,
chtěli ho na to biskupem určit.
On ale nechtěl,
tak do husince vletěl.
Husy ho ale prozradily
a oni ho biskupem určili.
Plyne z toho ponaučení,
nikdo, ať huse nevěří.
Proto na tento den,
je z nich jen pečeň.
Aby na tento den i vinaři vydělali,
protože se první vína stáčely.
Dávají je do obchodů pod jeho jménem,
i když byl prý abstinentem.
Na jeho den je pranostik mnoho,
to jsou říkanky o počasí a vše okolo toho.
Na svatého Martina bývá dobrá peřina,
na svatého Martina kouřívá se z komína.
Přijede-li Martin na bílém koni,
metelice za metelicí se honí.
Martin a Kateřina na blátě,
Vánoce na ledě.
Snad se letos poštěstí
a zažijeme svátky bílý.
Přeji hojného svatého Martina,
a zapijte si ho i s pár deci vína.