Ach, ta karanténa! Ach, ta vláda!
Všichni normální puberťáci si vždy stěžují na školu, na to, jak se musí učit, chodit do školy, vstávat brzo ráno, poslouchat učitele a já nevím co ještě. Ale já si nechci stěžovat na školu, ne, škola je potřeba to vím, a proto nesouhlasím se spoustou vládních nařízení, která v dnešní době vláda vymýšlí. A nejen v dnešní době, co třeba v dubnu, kdy kvůli koronaviru zavřeli školy, ale neupřesnili distanční výuku. To znamená, že si to každý z učitelů vzal podle svého, někteří byli poctiví a mysleli na naši budoucnost a využívali jakýchkoli prostředků, jak se s námi studenty spojit a látku nám vysvětlit, ti si zaslouží maximální poklonu a potlesk. Ostatní? Tssss, někteří si to přebrali jako volno, kdy svým žákům jen poslali látku a ať se s ní poperou. Nebo kdy učitelka mé mladší sestry řekla, že je vlastně strašně náročné poslat látku na učení ráno, protože než se vzbudí a než uvaří oběd, tak vlastně nemá vůbec čas se postarat o výuku dětí. A vláda? Ó ne, ta ani netuší, jak to v těch školách funguje, tak jak může určovat nějaká pravidla o chodu distanční výuky? Naštěstí se za ten půlrok, kdy ta výuka moc nefungovala, se lehce poučili a tím pádem současná distanční výuka je mnohem lépe nastavená, alespoň se učíme podle rozvrhu. Ale i tak si myslím, že se to silně podepíše na vzdělanosti současné generace, protože lidé jsou líní a nechtějí se sami od sebe učit (samozřejmě existují i výjimky). Možná bychom se mohli zamyslet nad tím, jestli chceme být hloupý národ nebo to chceme někam dotáhnout. A lidé ve vládě by se také občas mohli zamyslet nad tím, jaká opatření vlastně vymýšlí.