„Žáci současných třetích ročníků maturitních oborů a žáci současných druhých ročníků učebních oborů mají možnost v roce 2018 vycestovat na dvoutýdenní zahraniční stáže.
Bližší informace naleznete v příloze.“
– stránky SPŠT
Tato zpráva se na webu SPŠT objevila v říjnu minulého roku. Pro ty z nás, kteří se nebáli využít šancí, které nabízela, znamenala možnost podívat se za hranice naší malé země, poznat jinou kulturu a vyzkoušet si pracovat na dva týdny v zahraničí.
Všichni jsme dostali na výběr z pěti zemí. Nejpopulárnějšími se staly Finsko (s nejvyšší daní na alkohol v EU) a Sicílie. Další možnost, a pro mě jasná volba, byla stáž v Lotyšsku. Moje důvody byly docela jednoduché. Ostatní stáže byly do „profláknutých“ zemí, ale Pobaltí moc lidí nezná. Také jsem nechtěl jet na jih, protože nemám rád vedra, a Lotyšsko bylo zrovna v horkém červnu, kdy se hodí „vypadnout“ někam na sever. Další dvě stáže, které se měly uskutečnit až v dalším školním roce ve Španělsku a Portugalsku, moc lidí nezaujaly. Jedni z mála, kteří měli jasno, že chtějí do jedné z těchto dvou zemí, byli ti, kteří se narodili po 9. červnu 2000 a nesplňovali věkový limit pro ostatní stáže.
Potom, co jsme si my vybrali destinaci, si škola měla vybrat nás. Čekaly nás různé testy a zkoušky. Nejdříve musel každý napsat motivační dopis a v něm se co nejvíc vychválit a vysvětlit, proč si zaslouží jet na stáž. Dopis se psal v angličtině a nejvíce vyhovoval pečlivým a snaživým studentům, protože zde mohli snadno získat plný počet bodů. Pro inspiraci je zde ukázka z mého dopisu:
„I have a real interest in the possibility to participate in the internship in Latvia. I would like to go to Latvia because, I think, that it would be the most valuable experience I could gain during my studies at SPŠT.“
Nám líným, spoléhajícím na svůj rozum a znalosti, přišel lepší test z angličtiny, který se psal stylem a/b/c. Test i dopis měly stejnou bodovou váhu.
Nakonec se spočítaly body za známky z posledního pololetí. Body se dávaly za celkový průměr a za známky z angličtiny.
Po sečtení bodů z jednotlivých částí „kvalifikace“ se sestavil celkový žebříček přihlášených studentů. Ti s nejvíce body pojedou tam, kam chtěli. Ti, kteří se umístili „nad čarou“ s méně body, se zúčastní nějaké stáže, ale nemusí to být ta, na kterou se hlásili, ale ta kde zbývá místo. A nakonec ti „pod čarou“ zůstanou doma. Studenti, kterým byla změněna země stáže, se mohli mezi sebou domluvit a destinace si proházet. Pokud tedy někdo chtěl do Itálie, ale dostal se do Portugalska, může najít někoho, kdo chtěl například do Finska, ale dostal se do Lotyšska, a zemi si s ním vyměnit (pokud je mu Lotyšsko milejší než Portugalsko… a pokud druhý student bude souhlasit). Zní to komplikovaně a skutečnost je ještě o dost horší.
V tuhle chvíli byla ta nejvypjatější část za námi. Nešťastníci „pod čarou“ se pohádali s „výherci“ a prokleli učitele. Někteří si vyměnili země. A zbylí se smířili s tím, že se prostě nepodívají tam, kam chtěli.
Reálné přípravy však teprve začaly. Před odjezdem jsme museli podepsat smlouvy a formuláře a projít si přípravou, kde nám řekli, co nás čeká a který učitel/ka na stáž pojede jako dozor. Nás měla doprovodit paní Dobiášová, která dokonce celé stáže organizuje. Dále jsme museli zaplatit 2 500 Kč jako příspěvek na letenky. A nakonec přišlo to nejpříjemnější. Každý dostal nějakou peněžní částku na jídlo a ostatní výdaje. Částka se lišila podle země stáže. Ti, co jeli do Finska, dostali nejvíc. My, kteří jsme jeli do Lotyšska, jsme dostali o dost míň. Také nám paní Dobiášová řekla, čím poletíme. Čekali byste, že do Lotyška se dá letět jen vrtulákem?
Pak už bylo jen potřeba si zabalit, což není až tak jednoduché, když odjíždíte na 14 dní. Před odjezdem je také lepší jít brzy spát. Náš sraz byl totiž v šílených 3:30 před školou (což není výjimka, účastníci ostatních stáží se nescházeli o moc později), kde měl čekat autobus připravený nás odvézt do Prahy.
Ráno mě budík probudil hodinu před srazem. Nejdříve ze všeho jsem po probuzení roztáhl žaluzie. Říct, že byla velmi silná bouřka, by nebylo přesné. Ten den padalo nebe na zem.
Příští rok naši školu čekají další stáže. Tento článek vznikl, aby studentům, kteří se jich chtějí účastnit nebo se svojí účastí váhají, ukázal průběh a výhody takové stáže očima jejího účastníka. A také aby viděli, že život je vždy a všude plný malých nepříjemností.