Rozhovor s panem Ing. Tománkem nejen o energetice

Když se měl rozhodovat o své budoucnosti, dal se cestou elektrikáře a nenapadlo by ho, že se z něj jednou stane kantor. Dnes je třídním učitelem ENE3 a setkáte se s ním také na hodinách elektro oborů. Zmiňovanou osobou je Ing. Květoslav Tománek, se kterým jsem měl tu čest dělat rozhovor.

Jak jste se dostal k pedagogice?

V roce 2003 jsem byl zaměstnán v jedné firmě v Moravských Budějovicích. Pracoval jsem na pozici energetika a později v obchodním oddělení. Končil jsem jako obchodník, důvodem odchodu v podstatě bylo to, že jsme dlouhodobě nedostávali výplatu. Už dříve jsem učil na průmyslovce jednou týdně coby externista. V roce 1995/1996 jsem zde dělával v dílnách na praxích, tak jsem už trochu věděl, o co se jedná. A když v roce 2003 přišla nabídka pracovat zde na plný úvazek, přijal jsem ji.

Jakou vysokou školu jste vystudoval?

Vystudoval jsem vysokou školu ČVUT Praha, obor silnoproudá technologie.

Baví vás elektro obor?

Co se týká vlastní elektro, je to pro mě trošku koníček a zajímá mě to. Řekl bych, že kdo si v tom najde trošku porozumění, už od toho nepůjde pryč. Minimálně jako koníček to zůstává. Co se týče práce, tak to je střídavě. Záleží, jací jsou studenti. Není jednoduché zaujmout studenta hodinu, dvě, rok. Ale pokud studenti jeví z větší části o oblast zájem, tak ano.

Jak jste se dostal k myšlence studovat elektro?

Na základní škole jsme byli tři kamarádi. V době, kdy jsem končil, byla slaboproudá technika nová a hodně zajímavá. Už tenkrát lidé, kteří v této oblasti něco uměli, měli dost výhod.

Když se vrátíme k zaměstnání, jistě máte stres. Chtěl bych se vás zeptat, jak vůbec trávíte volný čas? Jak se odreagujete?

Relaxuji hlavně fyzickou prací. Jakýkoliv druh práce včetně práce na chalupě. Potom ještě sport je moje velká záliba, v létě kolo, občas tenis, ať stolní tenis nebo klasický, občas plavání. Sport mám velmi rád i pasivně, hlavně fotbal a hokej.

Jestliže byste měl dnes znovu na výběr, šel byste do školství, popřípadě elektro oboru znova?

Do školství už asi ne, ale do toho elektra určitě. Spíš bych šel do oblasti firem, které se zabývají energetikou, jako jsou ČEZ, E.ON, rozvodné závody a podobně. V Moravských Budějovicích jsem odmítl nabídku nastoupit do rozvodny. Teď zpětně vidím, že to nebylo dobré rozhodnutí. Je to oblast, která určitě perspektivně bude čím dál větší.

Myslíte, že je možné se pro žáka oboru energetika prosadit?

Tento obor jako takový byl koncipován podle požadavků ČEZu, který si tematický plán navrhl. Máme ovšem zkušenosti, že studenti odcházeli i na obor, který se týká například výpočetní techniky, dokonce tu byl stavební inženýr a tři právníci. Takže vůbec nevidím problém v tom, že by studenti nemohli pokračovat dál na jiném oboru vysoké školy než týkající se čistě energetiky.

Je možnost jít k ČEZu i z dalších oborů?

Naši studenti mají výhodu. Pokud ukončí zdárně vzdělání na naší škole a po maturitě chtějí odcházet do zaměstnání, tak si myslím, že jsou upřednostňováni před jinými absolventy škol. A v Dukovanech mají přednostně zájem o střední kádry se vztahem k technice.

Jaký máte názor na solární elektrárny?

Z hlediska podnikání jsou ideální. Z hlediska výroby energie jsem pro, ale pouze pro nějaké lokální ostrůvky doma. Pro regulaci do sítí je to problém, ale pro tu lokální určitě jsem.

Zelenou energii podporujete nebo jste proti vzhledem k té neregulovatelnosti?

V rozumné velikosti. Viz třeba bioplynky. Z rozsáhlých polí se vlastně potrava pro dobytek znehodnotí pro tuto energii. To se mi nelíbí. A další věc, nedělali by to, kdyby v tom nebyly dotace. Každá dotace je podle mě špatná. Proč bych to nedělal, když to někdo dotuje? Tak to každý dělá, aby na tom vydělal.

Jak vidíte budoucnost energetiky výhledově, kam by měla směřovat? Do čeho by se mělo investovat a co je rozumné?

My jsme země, která okolo nemá vodu, vítr minimálně, uhlí dochází, tak proto jediná volba je ta jaderná energetika. To je rozumná volba si myslím. Nejsme tak bohatí, abychom mohli dovézt energii. Takže vidím budoucnost, jak se říká, v jádru. Fotovoltaiku ano, ale nějaké ostrovní spotřeby. S větrem je problém, jednak moc nefouká, jednak ten mechanický pohyb vrtulí způsobuje ohlušení, ať už nějakého signálu, působí to na zvířectvo a tak dále.

Abychom se vrátili zpět k energetice, jak hodnotíte studenty, kteří přicházeli dříve (na začátku toho projektu) a jak hodnotíte studenty dnes?

Řekl bych, že studenti, kteří přicházeli dříve, byli všestrannější. Manuální zručnost a jakási schopnost něco pochopit a naučit se dlouhodobě klesá. Je to způsobeno zřejmě tím, že je ve školách malá konkurence. Navíc studenti dřív trojku nechtěli, chtěli lepší známky, byli zvyklí na známky jedna, dvě a tomu přizpůsobili i svoje studium. Neříkám, že známky jsou úplně všechno.

Je dnes o technické obory zájem?

Zájem je, ovšem problém ve školství je takový, že škol je mnoho a pokud je škola hodnocena podle počtu studentů, tak úroveň přijímaných studentů a v závislosti s tím i úroveň vzdělání klesá. Začíná být srovnání: vzdělání = obchod. Jako byste nakupovali zboží. Student má nějaké vstupní parametry a na výstupu by měl být student s lepšími parametry. To je smyslem školy. Pokud ale máte studenta, který nechce jít nahoru, můžeme říct hanlivě, je to špatný studijní materiál a v podstatě jsou to vyhozené peníze státu. Protože skončí studium, maturitu může třeba opakovat, jednou, dvakrát, udělá ji, ale stejně skončí na pracáku. Zbytečně tady čtyři roky platil stát škole studenta.