Jak to vidí paní učitelka Dobiášová (pedagogický dozor):
„V druhé polovině června dostalo šest žáků třetích ročníků Střední průmyslové školy Třebíč možnost zúčastnit se dvoutýdenní stáže zaměřené na odborné vzdělávání v hlavním městě Sicílie Palermu. Pro všechny účastníky včetně pedagogického doprovodu to byl nezapomenutelný zážitek jak po stránce odborné, tak kulturní a společenské.
Sicilský partner žákům oborů energetika, elektro, strojírenství a IT zajistil pracovní stáže v různých firmách s odpovídajícím zaměřením. Chlapci měli možnost jednak využít své dosavadní znalosti získané ve škole, ale také se přiučit novým aplikacím, které však byly v italštině. Nicméně účastníci vše zvládli na jedničku a zástupci firem je velice chválili, hlavně jejich ochotu učit se novým věcem, schopnost pracovat v týmu, dobré chování a schopnost komunikace v anglickém jazyce. Je to neocenitelná zkušenost s prací v zahraniční firmě, včetně až tříhodinových přestávek na oběd.
Partner pro účastníky také připravil setkání s místními vrstevníky, takže vznikla i nová přátelství, chlapci měli možnost poznat, jak tráví volný čas palermští mladí lidé, protože se s nimi setkávali téměř každý večer. Dalším zážitkem bylo cestování na kolech po večerním Palermu s ochutnávkou typické „street food“. V Palermu je pátá nejrušnější doprava na světě a zapojit se do ní je skoro hrdinství. Nejrozšířenějším dopravním prostředkem je jakýkoli druh motocyklu, hlavně skútr. Všichni troubí, ale není to samoúčelné, je to jakási řeč řidičů, které všichni rozumí. Hororem je přecházení po přechodu pro chodce. Pokud by člověk ukázněně stál a čekal, až auto zastaví, nedočká se. Musíte se vrhnout pod kola přijíždějících a kupodivu každý včas zastaví. Další atrakcí pro nás, suchozemce, bylo moře. Na předměstí Palerma je nádherná pláž Mondello na pobřeží Tyrhénského moře, ale kamenem úrazu je, jak se na tu pláž dopravíte. Využili jsme místní dopravu. Jízdní řády sice existují, ale nikdo je nedodržuje, takže půlhodinové čekání – žádný problém. Jste rádi, pokud se vmáčknete na schůdky a posloucháte velice hlasitou konverzaci místních obyvatel, kde je zastoupeno spoustu různých národností. Bohužel někteří nevyužili dostatečně ochranné krémy a pořádně se připálili, takže nenavštívili další krásné místo, což je malebné městečko Cefalu asi 60 km od Palerma. Sem jsme cestovali vlakem, což byl oproti MHD obrovský rozdíl. Vlak jel na čas, byl klimatizovaný a pohodlný, pláž byla také super. Jedinou vadou je přelidněnost pláží, opravdu je zde hlava na hlavě.
Samozřejmě jsme si také prohlédli řadu památek. Je zde směsice evropských a orientálních vlivů. Zajímavá je Kattedrala, která se skládá z mnoha stylů a uvnitř je náhrobek Friedricha II., císaře Svaté říše římské. Dále stojí za zmínku Massimo Theater, což je jedno z největších divadel v Evropě. Mohli bychom jmenovat dále, v úzkých křivolakých uličkách je opravdu co k vidění. Nesmíme zapomenout ani na tradiční trhy s prodejci ryb, ovoce a zeleniny. Měli jsme štěstí, že jsme byli ubytováni přímo v historickém centru, takže jsme jedinečnou atmosféru Palerma měli přímo z první ruky.“
Jak to vidí Milan Švehla (který tam byl):
„Zhruba rok zpátky se mi v hlavě začala rodit nepopsatelná touha navštívit Itálii, jakožto kolébku evropské kultury. Párkrát jsem se od té doby vyspal a poté mě probudila kolečka letadla dosedající na přistávací plochu a já uviděl tohle:
Good morning, Palermo. Čekalo mě nezapomenutelných čtrnáct dní, i když jsem to v ten okamžik ještě nevěděl. Raději jsem se tedy nedíval na čas a každým výdechem se snažil zachytit co nejvíc Sicílie. Nedívat se na čas mělo ještě dvě další výhody: člověk tolik nevnímal, že autobusy jezdí s hodinovým zpožděním a nebyl naštvaný na Italy, kteří chodili taky věčně pozdě.
Nemůžu mluvit za ostatní, protože jsme byli každý umístěn do jiné firmy, ale za mě? Databáze a webdesign? Nedělám si srandu, když říkám, že bych tam všemi deseti zůstal okamžitě pracovat, protože ve volném čase stejně poslední dobou nedělám nic jiného. S člověkem také zahýbe, když mu práci pochválí majitel patnáct let fungující firmy s dvěma sty zákazníky. Produktivita se poté pohybuje úplně někde jinde, než když Vás někdo pouze napomíná a úkoluje. Rychle jsem se naučil, že týmová práce má smysl a že je důležité vědět, na čem pracuji a zda to dává smysl. Mnohdy jsem pak zůstal v práci o dvě tři hodinky déle, protože jsem chtěl úkol dokončit.
A pak? Do klubu, do hor, nebo na pláž, na pizzu, na trh, koncert. Nadechnul jsem se a stál jsem na Monte Pellegrino a měl Palermo na dlani. Vydechnul a byl jsem v English Garden na hudebním festivalu. Následující ráno jsem často probíral své zážitky z předchozího dne se svým kolegou v hostitelské firmě a on mi mnohdy doporučil, co bych ještě měl vidět.
Zkušenosti, které jsme tam všichni do jednoho nabyli, jsou nepopsatelné a nepřenosné. Nemluvím za všechny, já za sebe mohu říct pouze: ‚Grazie‘. “