Meče, luky, kopí, cepy, halapartny, katapulty, pistole, kulomety, tanky, lodě. To jsou všechno výplody války bez konce. Války, jenž jazyk začal a tělo ho dokončí. Jazyk, skutečný nástroj mistra umění, vědění a nástroj tak ostrý, jako je mysl jejího majitele.
A co je to vlastně ten jazyk? Ano, leckdo by možná řekl, že jazyk je část lidského těla, díky které můžeme vnímat řadu zajímavých pestrobarevných chutí, jiní by zase řekli, že díky jazyku můžeme vyslovovat zajímavá písmena, jako třeba R nebo L, aby vám bylo dobře rozumět, musíte použít jazyka. Ovšem málokdo si uvědomuje, že jazyk není jen nedílná součást lidského těla a trávicího ústrojí, ale také ten nejmocnější nástroj a víte vy proč? Že to víte? Tak se pohodlně usaďte a přečtěte si následující řádky, když už jste totiž dočetli až sem, tak si myslím, že byste mohli pokračovat dál a rozšířit si obzory vědění.
Přemýšleli jste někdy nad tím, že jazyk se používá jako nástroj při předávání myšlenek? Ať už jde o předávání myšlenek vědních s obsahem zajímavých informací nebo čistě o váš názor na věc? Takže co víme ? Že jazyk používáme na sdílení informací a myšlenek, ale šli jste někdy dál ? Přemýšleli jste o myšlence jako o věci ? Víte, kde se vzala ? Jak vzniká ? To je spousta otazníků, viďte, že ano, a máte na ně odpovědi ? Já je mám, tak nepřemýšlejte a čtěte.
Pojďme se posunout o pár evolučních kroků zpátky. Na začátku byla jen zvířata s mozkem tak malým, že jediné, co se do něj vešlo, byly příkazy na fungování těla jako stroje, který funguje na bázi přísunu potravy a energie. To je sice převážně biologické zkoumání, ale já to beru jako skvělý příklad. Mozek našich zvířecích předků byl tak malý, že se do něj vešly navíc ještě pudy sebezáchovy, jako dýchání, které si neuvědomovali, ale prováděli ho. To stejné i s rozmnožováním, nedělali to, když se jim zachtělo, ale poznali, kdy je čas, ale oni si to tak nevymysleli, zařídila jim to mladá matka příroda.
Evoluce šla dál, od plazů přes savce jsme se dostali k prvním lidem, kteří sice taky nevěděli, jak a proč dýchají, ale už si mohli zařídit, kdy se budou rozmnožovat a kdy ne, už věděli, kdy se musí najíst a kdy ne, to sice plazi a savci také věděli, že musí jíst, ale naši lidští předci o tom věděli, ale zvířata to brala automaticky. Už začínáte vnímat ten rozdíl ?
Homo Habilis – první ze známých prapředků, o kterých se učí už na základní škole. Chodil zhrbený jako mrzák, co se musí opírat o hůl. Tento druh člověka uměl jak používat primitivní nástroje, tak si je i vyrábět, ale k výrobě takové sekyry, potřeboval myšlenku, takže máme historicky doložené první zmínky o myšlence a nápadu
Homo Erectus – člověk se hodně podobal Homo Habilis, ale měl rozvinutější mysl a tím pádem mohl rozvíjet a zdokonalovat svůj lovecký styl a vyvíjet nové nástroje už trochu složitější. Chodil už relativně rovně a naučil se využívat ohně
Homo Sapiens – neboli člověk dnešního tipu. Člověk myslící, vzpřímený. Co vám budu o tom povídat, však to znáte ne ?
Tak jsme si probrali evoluci a teď si možná kladete otázku, že je to zbytečné vědět, avšak dovolte mi vás vyvést z omylu. Biologie a Historie spolu úzce souvisí a Filozofie spojuje všechny nám známé obory do jednoho. Vědu, umění, historii a mnoho dalších. Dává nám jisté myšlenkové pochody a vysvětlení, ale téma, c oje to Filozofie, pro někoho nepochopitelná si probereme až jindy. Teď se pojďme vrátit zpátky k tématu.
Lidé si začali uvědomovat, proč musí vykonat určité činnosti. Začali si uvědomovat sami sebe. Zvířata neví, lidé o tom začínají přemýšlet nebo si minimálně uvědomovat, že to je nutné k jejich přežití a snaží se spolupracovat, začíná vznikat první společnost. Už se chytáte ? Tak vězte, že jsme teprve na začátku téhle divoké jízdy.
Začala vznikat myšlenka z potřeby, kterou musíme vykonávat. Takže tady máme jistý základ. Potřeba = myšlenka. No jo, ale jak tu myšlenku dotáhneme do konce ? Jak jsem již řekl a určitě mnozí z vás ví, naši předci ještě neovládali plynou řeč. Byly to spíš skřeky, gestikulace a všeobecně řeč tělem, nebo chcete-li neverbální komunikace, která vznikla z potřeby jenž dala vzniknout myšlence. Takže tady máme další rozšíření vzorce Potřeba + Myšlenka = komunikace. Ale počkat ? Nechybí nám ještě něco? Teoreticky už ne, máme základní vzorec a dál, už to je jen o vaší představivosti a hratelnosti si s jazykem českým. Už se pomalu, ale jistě blížíme ke konci nebo jsme teprve na začátku ?
Víme, že z potřeby nám vzniká myšlenka. Z myšlenky vzniká potřeba ji vyjádřit. Z této potřeby vzniká komunikace. Z potřeby komunikovat se rodí další činnost, další potřeba. A jsme zase na začátku. Z potřeby se rodí myšlenka a z myšlenky se rodí chtíč ji vyjádřit. Je to neustále se otáčející kolotoč a základ fungování naší bystré mysli.
Potřeba komunikovat , příkladem naše neverbální komunikace nebo jak by to nazvaly jistí odborníci, řeč těla. A jak tedy komunikace vlastně vzniká ? Pomocí jazyka. Ale máte vůbec ponětí, co je ta myšlenka, kterou chcete předat dál ? A neskrývá se za tím jiný záměr, než jste původně zamýšlely ? Ano ? Skrývá ? Takže vlastně jste lhář ? Nebo se mílím
Pojďme si představit myšlenku jako pec. Na venek se zdá stálá a neměnná, ale uvnitř se mění všechno to, co v ní bylo na něco jiného. Představte si hmotu, ze které uděláte kuličku. Zdá se vám, že kulička je stále stejná na venek a její teplota ani fyzikální zákony se nikterak nemění, je to jako normální kulička. Ale použil jsem výraz jako, takže to znamená že vlastně není i když tak vypadá. Jde o to, že myšlenka je stejně jako naše hmota nestálá. Na venek se nemění, ale její skrytý význam se mění každou hodinou, každou minutou, každou sekundou , a proto je těžké vyjádřit správně to, co byl původní záměr, který se změnil jen, co přešel přes náš jazykový filtr, který zničí základní obal a obalí proměnné jádro naší hmoty zbrusu novým obalem, tak identickým, že to ani naše mysl nepozná.