Redakce What’s In zákulisně s Andrejem Babišem

@lubos259@davidjiru

V úterní večer 22. listopadu byl na Třebíčském hotelu Atom prezidentský kandidát Andrej Babiš, šance pohovořit s takoto mediálně známou osobností redaktorům What’s In nedala, a tak si vyjedli s Andrejem Babišem zákulisní rozhovor, kde svými otázkami prezidentského kandidáta a současného poslance rozhodně nešetřili!

Celý rozhovor rozproudil svojí otázkou David Jírů(ENE1), který se dotazoval:

Chtěl jste být vždy v politice nebo jste si v dětství přál být něčím jiným.

Ne, já jsem vůbec nechtěl být v politice. Od mládí jsem se určitým způsobem orientoval na byznys. Nejdříve jsem si chtěl vydělat peníze. S tím jsem začal sbíráním tenisových míčků, když mi bylo pouhých devět let. Když jsem byl starší, pracoval jsem všude možně, jak na stavbách, tak na například na poště. Byl jsem zkrátka vždy svým srdcem blízko obchodu a byznysu. 

Další dotaz pokládal Luboš Oborný(PAU2), jenž se zvídavě vyptával:

Kdybyste měl tu možnost, co byste změnil na české vzdělávání? Co vnímáte za nejzásadnější? 

Na to odpovídám ve své knize O čem sním, když náhodou spím. V ní je napsáno, co měla naše politická reprezentace udělat po revoluci. Měli se vydat do světa a převzít zde to nejlepší z každé země. Demokracii ze Švýcarska, digitalizace z Estonka a ohledné vzdělávání měla inspirace proudit z Finska. Osobně jsem se byl podívat do Finska, abych na vlastní oči viděl, jakým způsobem se staví ke vzdělání. Zjistil jsem, že hlavní úkolem školy je, zjistit v čem je kdo silný. Už i malé dítě má určitě předpoklady. K tomu se váže i má lopatková teorie, která zní:

„Když si děti hrají na pískovišti s lopatkami, tak ti geneticky daní lídři mlátí lopatkou ty uťáplý, co sedí v rohu, a tak je to celý život. “ 

Další záležitostí se ujal znovu David Jírů, kterýžto chtěl znáti odpověď na tuto otázku: 

Ve svém životě jste se jistě potkal s mnoha zajímavými a vlivnými osobami, ke komu byste se chtěl vrátit a znovu si sním pohovořit. 

Tak určitě jsem potkal spoustu zajímavých osob. Prvním z nich by byl Michael Bloomberg, setkání s ním byl opravdu úžasný zážitek. Dále by to byl určitě 

Bill Gates, to byl opravdu neskutečně skromný člověk. A samozřejmě nemohu nezmínit Donalda Trumpa. S ním jsem se potkal pětkrát a byla to sranda. Nejlepší byla jeho první věta, ve které mi pochválil boty a až poté se začal bavit o Československu. Setkání s těmito lidmi byl tedy bezpochyby velké zážitky. 

Nejzáludnější, nejtroufalejší a nejriskantnější otázka byla jako vždy ta poslední. Tuto téměř až ránu pod pás zasadil Luboš Oborný, jehož dotaz zněl: 

Jakým způsobem loupete banán? 

Banán? Uchopím, stisknu ten černý bod, otevřu, a pak ho jím jako opice. 

Rozhovor s Andrejem Babišem byl v každém ohledu zajímaví, počínaje jeho lopatkovou teorií a konče jeho otevíráním banánu. Ačkoliv bylo jasně poznat, že byl otázkou na banán lehce vyveden z míry, tak se s ní popral se ctí. Kromě samotného rozhovoru, byla taktéž nadmíru obohacující zkušenost z předcházející besedy Andreje Babiše, v místnosti byla cítit nezpochybnitelná planoucí přízeň mířená právě k panu Babišovi.