V úterý 16. 12. 2014 jsme odjeli za ranních hodin do Brna na exkurzi, kde jsme společně navštívili kasematy na hradu Špilberk, výstavu Bodies revealed nebo Vilu Tugendhat (Mohli jsme si vybrat.) s pozdějším rozchodem v centru Brna.
Ihned poté, co jsme vystoupili z vlaku na hlavním nádraží v Brně, mě upoutala nádherná vánoční atmosféra. Po ulicích byly vyvěšeny ozdoby, v obchodech se hrály vánoční koledy, za výlohami se prodávalo vánoční zboží. Bylo zde spoustu lidí – jelikož žiji v menším městě, které má 5000 obyvatel, tak na to nejsem moc zvyklý. Postupně jsme se proplétali ulicemi Brna a nasávali vánoční atmosféru. Po delší cestě jsme se dostali na naši první zastávku – hrad Špilberk. Nezajímal nás hrad jako takový, i když by byl jistě zajímavý, ale zamířili jsme do podzemí tohoto hradu, kde bývalo vězení – tzv. kasematy. Od místního průvodce jsme se dozvěděli hodně zajímavých věcí. Myslím, že stojí za to vidět naživo, jaké praktiky používali na ty nejdrsnější vězně. Po asi 90minutové prohlídce jsme už ale pokračovali dále jako dvě skupiny – početnější část odešla na výstavu lidských těl Bodies revealed, která určitě stojí za to (Doporučuji se sem podívat.), ale jelikož jsem tam už byl, tak jsem se rozhodl přiklonit se k možnosti, že uvidím Vilu Tugendhat, která je zapsána na seznamu památek UNESCO.
Po dlouhé, 30minutové cestě brněnskými spletitými uličkami, ve kterých bych se ani náhodou sám nevyznal, jsme dorazili na místo určení. Bylo pro mne dost překvapující, jak vila splývá s okolními domy. Jediné, co mě upozornilo na to, že by to mohla být ta slavná vila, byl parkovací automat s nápisem „Vila Tugendhat“ a nápis na vstupní bráně. Ujal se nás průvodce, který o této vile věděl spoustu informací, ale hned první, co mne zarazilo, byla neskutečná rychlost, jakou ta slova „drmolil“ – jak když střílí nějaký samopal. Chvílemi mu bylo dost těžko rozumět.
Vila byla navrhnuta architektem Ludwigem Mies van der Rohem, který ji projektoval na zakázku manželů Tugendhatových. Celková plocha vily je okolo 920 m2 a její cena se odhadovala na 8 000 000 Kčs (V té době stál rodinný domek okolo 50 000 Kč.). Prohlídka trvala 90 minut a byla pro mne velmi zajímavá.
Poté následoval volný program – každý ho využil ke své činnosti. Někdo šel nakupovat dárky, někdo procházel obchody ve Vaňkovce, jiní zase byli na náměstí Svobody… Každý si to užil po svém.
Pak nás čekala již jen zpáteční cesta vlakem domů. Vstřebávali jsme své zážitky se svými spolužáky, cesta rychle utekla a už jsme vystupovali a loučili se…