Když jsem si na začátku září balila věci, vůbec mě nenapadlo, co všechno mohu zažít za čtyři dny na adaptačním pobytu se třídou STR1…
V den odjezdu jsem lítala po domě, jako kdybych se zbláznila. Vůbec jsem nevěděla, co si mám vzít. Protože jediná informace, již jsem předem obdržela, vypadala takto: „Hlavně si nezapomeň vzít šátek a baterku!“ Skoro celý obsah krosny zaplnilo teplé oblečení a hlavně pořádně tlusté ponožky 
! Rodiče se totiž obávali, abych tam nezmrzla… Naštěstí jsem nezapomněla sbalit foťák a kameru!
Společně se svým spolužákem Jiříkem Sklenářem a panem učitelem Brančem jsme dostali na starosti nové strojaře. Před adaptačním pobytem jsme naši třídu nikdy neviděli, takže jsme netušili, co nás vlastně čeká. Než se však všichni vykodrcali z autobusu a došli k nám, tak už jsme věděli, že s nimi bude zábava. Hned na první společné aktivitě se z nich stal výborný kolektiv. Zvládli všechny připravené hry, smáli se sami sobě, dokonce vzniklo i několik přezdívek. Všichni jsme měli radost, protože se nám splnilo očekávání dostat na starosti třídu, kde nebyl nikdo problémový a prožít s nimi spoustu skvělých chvílí.
Na konci pobytu mi bylo hrozně líto, že už musíme jet domů! Sice jsem v pokoji měla nevítanou hlodavčí spolubydlící, zažila jsem útok vosy a moje zásoby teplého oblečení byly k ničemu, protože jsme měli krásné počasí, ale i tak jsem zažila několik skvělých dní, na které budu ještě dlouho vzpomínat!
Letošní adaptační pobyt se třídou STR1, učiteli a zbytkem instruktorů byl prostě legendární!