Máme různé dny, které nám mění naše životní postavení. Jeden den je celý prozářený sluncem, vše se nám daří a nic není problém. Hned druhý den ráno nás však může překvapit ta nejhorší nálada. Jakmile otevřeme oči, zjistíme, že je všechno špatně. Nastává nám „DEN BLBEC“! Den, který volá o to, aby si okolí dávalo pozor.
Jak může tento den vypadat? Když se řekne o nějaké osobě, že je blbec, tak si představíme někoho, komu v hlavě cvaká o kolečko více, anebo o pár méně. U někoho může nastat porucha úplně, to potom má v hlavě naprosté ticho. Ale jak vypadá DEN BLBEC? Den žádná kolečka nemá, takže stále pokračuje… Jediné, co musí, je skončit!
Můj DEN BLBEC by mohl vypadat asi jako nějaká noční můra. Probudím se a prší, jdu do školy, prší. Ve škole zjistím, že jsem část věcí zapomněla doma. Po odzvonění poslední hodiny se chystám na odchod domů a pro změnu stále prší! Jak já miluji dny, kdy je zataženo, má kolečka jedou nejspíše pozpátku. Nejlepší na tomto dni je, že se stává výjimkou, trvá totiž déle než normálně. Skoro jako by se mě ptal: „Tak co? Co chceš ještě stihnout pokazit?“
Snad se jednou podaří doktorům či vědcům najít nějakou protilátku. Myslím, že by se na tyto léky stály fronty. Ze světa by zmizely špatně vyspané matky, sestry, anebo učitelky. Po cestě do školy by nás řidiči pouštěli na přechodě, možná by i někteří s úsměvem zamávali. Nevím, co ostatní obyvatelé planety Země, ale já na tu vakcínu budu čekat! Třeba tyto dny zmizí, naše kolečka budou cvakat tak, jak by měla… Prostě dáme STOP blbým dnům!03