Nový svět – tak bych charakterizoval novou školní budovu B. Někteří z vás, myslím tím hlavně letošní 3. a 4. ročníky, si pamatují starou budovu B, která byla postavená mimo jiné z částí obsahujících azbest a celkově byla už ve velmi kritickém stavu. Okna byla zaprášená po celé své délce, a dokonce jste je nemohli otevírat, protože byste je vyrvali z pantů. O záchodech, které měly tak tenkou stěnu, že kdybyste do ní kopli, tak se celá rozsype jako domeček z karet, ani nemluvě. Zkrátka a dobře, kdo nezažil, nepochopí.
Stará budova byla zastaralá a nevkusná, ale přitom nám připomínala jistý řád a disciplínu. Nepopírám, že většina studentů měla z té budovy jenom cirkus a zkoušela, která lavice povolí dřív než jiná. Hlavně v době, kdy ředitel školy oznámil, že se bude budova bourat, už nikdo neřešil rozbitou lavici, nikdo neřešil zničenou židli a oblíbeným programem studentů v takových učebnách nebylo se vzdělávat, nýbrž rozdělávat.
Tento článek jste rozklikli kvůli novému světu, viďte? Jste zvědaví, jak vypadá nová budova? Tak si ji pojďme trochu přiblížit. Každý z vás si o ní jistě udělá vlastní obrázek. Já držím titul prvního studenta, který vystoupil z koridoru na mezipodlaží v budově B, pokusím se vám nové školní prostory trochu přiblížit.
Vstup do koridoru naleznete v oblasti šaten. V koridoru vás čeká první šok, doslova. Naše stará známá klasika, koridor vám dá ránu, jakmile se dotknete zábradlí. Je to jako brána v čase. Dostanete ránu a v myšlenkách se vrátíte zpátky do dob, kdy jste si třeli ruce o triko, a pak jste pomocí nabitých elektronů dávali rány na potkání. Tomu se říkalo zábava. A jak jste rozproudili spolužákům krev v žilách, když jste jim dali ránu přímo za krk. Příjemná vzpomínka, že?
Já osobně považuji koridor za tunel času, kterým jdete vstříc nové budoucnosti a technologii ve školní budově. Koridor spojuje minulost, přítomnost i budoucnost v jedno. Jdete ze stávající budovy přes minulý koridor do budoucího světa. Světa, nad kterým budete žasnout.
Učebny se dělí na dva základní typy. Kmenové, kde je více lavic a židle nejsou na kolečkách a na odborné, kde jsou židle s kolečky a podsedáky. V každé z učeben je tabule (chytrá zeď), ale žádné plátno. Jsou to takové ty tabule, co jsou v učebnách HGRA, HOSY, apod. (vzadu u jídelny).
Záchody, zapomeňte na ty, které znáte z budovy A. V budově B jsou jako z pětihvězdičkového hotelu. Pánské záchody mají mezi pisoáry přepážky, které blokují výhled, ale stejně víme, jak to dopadne, že pánové? Ale dámy, nebojte se, i vy si přijdete na své. Určitě každý z vás zažil nepříjemný pocit, když si po použití záchodu opláchnul ruce a natáhnul se pro papírovou utěrku a ejhle, už došly. Nezbývalo než se zlostí a s mokrýma rukama opustit prostory tolet. Nic takového se vám na záchodech na Béčku nestane, protože jsou opatřeny vysoušeči rukou.
Cesta do tělocvičny zůstane neměnná. Z koridoru po schodech dolů a přímo za nosem, nemáte šanci tělocvičnu minout.
Nová budova je technologií úplně jinde a jak to u nové technologie bývá, tak i tahle má nějaká skrytá tajemství, která vám, našim čtenářům a spolužákům zůstanou skrytá a jejich odhalení přijde v ten pravý čas.Každopádně technologie, kterou je budova nasáklá jako houba, je ohromující. Například učebny se dají otevřít hezky po staru pomocí klíče, ale je zde možnost otevřít je přes čip. Dveře budou naprogramovány tak, aby se otevíraly jenom čipy pro učitele, nikoliv pro studenty. Však uvidíte sami.
Zatím jsme si budovu popsali povrchově, ale pojďme si ji popsat trochu více do hloubky. Budova vypadá krásně, ale je neuvěřitelně chladná. Stěny jsou sice bílé, ale je konstruována tak, že jdete a tu a tam vidíte černé stíny a zákoutí. plné nepopsatelné hrůzy a zděšení. Temná místa vašich myslí a srdcí, která vás neustále sledují a čekají, až uděláte chybu, díky které by mohli vystoupit z těch temných zákoutí a přesunout se do vašeho vlastního stínu plného beznaděje a smutku.
Chodby jsou i přes své osvětlení studené jako kámen. Jdete skrz a připadáte si, jako kdybyste šli tunelem. Otevřete dveře a jediné, co na vás vybafne, je bíle až mramorově vypadající místnost s dlouhým šedým pásem na konci stěny, který je braný jako nástěnka.
Okna jsou velká a prosklená, což by se někomu mohlo zdát jako velké plus. Větší okna, více světla. Ano, to je možná pravda, ale když se řekne A, mělo by se říct i B. Těmito okny projde vaše mysl tak snadno, že nevíte jak a najednou jste myšlenkami úplně někde jinde, takže pro jedince, kteří se hůře soustředí a obtížněji udržují pozornost, by tohle mohl být problém.
Černé dveře od záchodů jsou schované v temných stínech a rozích té chladné budovy. Záchody jsou obložené černými a šedými kachličkami, což jenom napomáhá zvláštnímu melancholickému stavu, že jste v úplně jiném světě.
Když Béčko porovnám s Ačkem, tak je budova zase o kus dál, co se týče vybavení tříd, kabinetů a místností. Na pohled vypadá luxusně, ale při podrobnějším zkoumání zjistíte, že je bezduchá, chladná, smutná. Chybí jí ta barva, chybí ji ta radost z toho, že vzdělává mladé lidi. Vzpomeňme například komplex energetických učeben, které jsou vymalovány do oranžové nebo modré barvy a jsou celkově veselejší.
Ještě přidám pár slov na závěr. Studenti, apeluji na váš zdravý rozum, toleranci a ohleduplnost. Ty třídy jsou nové a jsou tu nejen pro nás, ale i pro ty, kteří přijdou po nás a pro ty, kteří přijdou po nich. Tak se pojďme ukázat v tom nejlepším světle a chovejme se k novým učebnám s rozumem, přece jenom nové prostory nebyly zadarmo a nebyly postavené jenom pro nás.