Mysl, díky které vnímáme svět. Díky ní přemýšlíme nad našimi činy. Přemýšlíme dnes a denně. Je to hlavní účel našeho mozku. Myslet. Ale přemýšleli jste někdy, co se stane, když nad svými činy nepřemýšlíte? Myslíte si, že vaše rozhodnutí budou bezmyšlenková a nezodpovědná? A jste si tím jistí?
Ano, jak jistě tušíte, pravda to nebude, jinak bych se na to neptal. Stejně tak, jako se vás učitel ptá, jestli to jde udělat i jinak nebo ne ? Kdyby věděl, že to nejde udělat jinak, tak se vás nezeptá. To dává smysl, že? Nevyběhla vám náhodou teď otázka: “A jak že to můžu myslí nemyslet?” Vždyť to přece nejde, když přemýšlíme v podstatě pořád, ne?
Když si pustíte vaši oblíbenou muziku, tak najednou přestanete vnímat realitu, chce se vám třeba začít tančit. Nepřemýšlíte o tom a najednou se vaše tělo začne kroutit do rytmu hudby. Podobně je to u mysli, akorát to chce trénink, vytrvalost a jistou sebekázeň. Není problém se naučit myslí nemyslet, problém je si udržet soustředění, na které se vlastně soustředit nemáte, protože potom začnete myslet a to už je špatně.
Vezme si příklad z té hudby. To je pro naši věc ideální. Při poslechu se vám veškeré myšlenky vytlačí z hlavy a jediné, co se vám postupně vybavuje, je text vaší písničky, která vás vytrhla z reality. Propojíte tělo a mysl. Hýbáte se do rytmu, a přitom si v hlavě zpíváte písničku. Provedli jste souznění těla a mysli za pomocí jednotné věci a to hudby. Hýbete se instinktivně a tuhle myšlenku si musíte uchovat.
Dělat věci instinktivně znamená, že o nich nepřemýšlíte. Prostě je děláte. Když chodíte, tak taky nepřemýšlíte, jak to provádíte. Když vaše každodenní činnosti přijmete jako součást vašeho instinktu, jako součást přírody, pak můžete vypustit veškeré myšlenky na to, kde jste a co děláte a můžete myslí nemyslet. Jde o tu čistou a vyváženou mysl. Jde o to uchovat si tu čistotu mysli, kterou máte při hudbě a tu držet po celý čas vašeho bdění.
Mohlo by vám to klidně i pomoci při učení. Ale říkáte si, že když se nebudete na nic soustředit, tak jak se to naučíte? Jde to, ale chce to cvik. Představte si vaši čistou mysl jako trychtýř, na jehož dně je sítko. Pod tím sítkem je vaše čistá mysl. Veškeré informace, které máte nebo které dostanete z okolí, je dobré skladovat v onom trychtýři, a přitom mít neustále čistou mysl. Pak vám vznikne plný trychtýř a čistá mysl. A už jenom stačí pustit informace přes sítko. Ty, které nepotřebujete sklouznou po vaší hladké ploše mysli a ty, které se vám budou hodit se vstřebají do stálé paměti. Takhle byste si mohli ukládat informace bez toho, aniž byste je zapomněli, protože je ukládáte do vašeho podvědomí. Tím, že o věcech nepřemýšlíte a snažíte se je dělat instinktivně. Z téhle části paměti, která je ze všech nejzajímavější, teda aspoň podle mě, se vám informace vyjeví jen tehdy, kdy je budete potřebovat.
V podstatě se jedná o trénování vaší paměti a to tak, že na nic nemyslíte. Začněte tak, že si určíte, které činnosti budete dělat instinktivně a které ne. To by na začátek mohlo stačit. Postupně k tomu přidávejte další a další a další činnosti, až nakonec bude váš den převážně složen z činností, o kterých nepřemýšlíte. Následně zkuste tenhle stav nemyslící mysli udržet co nejdéle. Postupně si shromažďujte informace ve vašem trychtýři a následně je přes síto pošlete přímo do vašeho podvědomí. Ze začátku možná budete ztrácet koncentraci, ale to je normální. Proto potřebujete trénovat dennodenně. Až dosáhnete stavu, kdy budete instinktivně vstřebávat informace a ukládat je, budete se moci soustředit na více věcí zároveň a tím zvýšíte produktivitu vašeho mozku, kdy instinktivně bude vstřebávat informace a zároveň budete moci přemýšlet. Je to cvičení, jak rozdělit vaši soustředěnost a využít vaši mysl na maximum.