Dne 25.3.2024 navštívil premiér Petr Fiala Třebíč v rámci plánování dostavby JE Dukovany. Redaktoři What’s in tak dostali jedinečnou příležitost se s panem premiérem setkat a položit mu pár zvídavých dotazů.
Pane premiére, nejprve k tématu, které rezonuje celou společností a samozřejmě, že se s ním setkáváme i my ve škole: Jakým způsobem lze bojovat proti dezinformacím a vlivu populismu v politice? Jde to vůbec, není to marný boj?
Máte naprostou pravdu, že populismus je velkou výzvou pro celou Evropu. Já jsem se kdysi vyjádřil v tom smyslu, že vůči populismu musíme postavit rozum a odpovědnost. Myslím, že ten boj, který s populismem svádíme, nemůže zůstat jenom na samotné politické reprezentaci. Jen na politicích souboj o charakter státu a podobu demokracie nespočívá, je na nás všech. Každý občan, kterému záleží na dobré budoucnosti, by se měl populismu postavit rozumem, protože každý z nás může upozorňovat na skutečnost, že ten, kdo každodenně nabízí zdánlivě zázračná řešení, prostě veřejnost klame.
Dezinformace je velmi zvláštní věc, protože má dvě roviny. První je ta, kterou používá cizí velmoc jako nástroj boje proti nám. Na tyto dezinformace máme příslušné zpravodajské služby a státní aparát, který je schopen se tomu bránit.
Druhou jsou pak dezinformace, které se šíří mezi lidmi. Já jsem přesvědčen, že žádná restrikce není ani možná, ani by nebyla na místě. Máme svobodu slova a lidé prostě mohou šířit i věci, které jsou nepravdivé. To je každého odpovědnost a každý ji nese svým dílem. To, co musíme dělat, je proti dezinformacím bojovat pravdivými informacemi. Tam musí být aktivnější stát i my občané.
Čím jste chtěl být jako mladý člověk na střední škole? Směřoval jste už tehdy k politice?
Jako mladý jsem nesměřoval k politice. Na střední škole jsem byl za dob komunistické diktatury. V té době dokonce ani nebylo možné věnovat se politologii jako vědnímu oboru, protože neexistovala. Politologie je totiž jedním z mála vědních oborů, který opravdu potřebujeme k tomu, aby vůbec mohla existovat demokracie a svobodná diskuze, ale to tehdy vůbec nešlo. Já jsem se chtěl věnovat historii a literatuře, a to jsem také udělal. Studoval jsem češtinu a historii. Tyto obory mám také rád a hodně mě baví, ale samozřejmě ve chvíli, kdy se otevřela možnost věnovat se rozvoji politologie, tak jsem ji využil. (Pozn. Redakce. Premiér Petr Fiala stál u zrodu politologické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)
Ve svém životě jste se jistě potkal s mnoha zajímavými a vlivnými osobnostmi nejen z politického života. Kdo Vás nejvíce ovlivnil, s kým byste se chtěl ještě někdy znovu setkat?
Lidí, kteří mě ovlivnili, byla asi celá řada. Spoustu lidí, od kterých jsem čerpal motivaci, jsem potkal ještě před listopadem 1989, a byli to lidé, kteří se dokázali statečně postavit komunistické diktatuře. Nedávno jsem společně se svým kolegou a kamarádem Františkem Mikešem vydal knihu „Portréty a vzpomínky“, kde hovoříme o lidech, s nimiž jsme se setkávali a kteří nás nějakým způsobem oslovili, například při vydávání časopisů. Ale obecně řečeno nemám v životě jen jediný vzor. Snažím se vždycky vnímat všechny pozitivní a dobré příklady od lidí, se kterými se potkávám.
A poslední nečekaný dotaz položil Luboš Oborný (PAU3):
Pane premiére, mě by velice zajímalo, jak loupete banán?
Já vás asi překvapím, ale banány moc nejím. Pokud už bych se musel utkat s banánem, asi bych ho držel v levé ruce a pravou bych nějakým způsobem odloupl slupku. Nevím, jestli je to způsob doporučovaný v manuálech na loupání banánů, ale zatím jsem vždycky zvítězil. Takže bych řekl, že moje metoda je snad i správná.