Ve čtvrtek 3. 12. 2015 se konala Filmová noc, která byla shodou náhod moje první. Nevěděl jsem, co taková Filmová noc obnáší, samozřejmě mi bylo jasné, že o filmy tam vůbec nepůjde, nýbrž o kolektiv, který se nakonec sešel v dobré náladě.
Přišel jsem asi kolem sedmé hodiny večerní, když začínal první film s názvem Mimoňi. Pro ty, kteří o Mimoňích neslyšeli, tak se tento film zabývá trojicí mimoňů, kteří se dají popsat jako žlutá brambora se znaky člověka. Celý film se nesl v nádechu „padoušství“ a byl zakončen syndromem Harryho Pottera (pro nezasvěcené – v bezvýchodné situaci se objeví vedlejší postava, která vše vyřeší). Po filmu byla přestávka, která trvala asi hodinu, během které se hrály mnohé hry, které byly k dispozici.
V nabídce byla karetní hra Bang, Activity, Pocker a další… Veliká sranda byla, když se paní učitelka pokoušela dělat pantomimu při hře Aktivity. O zábavu jsme měli postaráno, a dokonce tam byl i fotograf a gauč.
Když se začal přehrávat další film, přemístila se řada studentů do sálu a sledovali jakýsi kinematografický počin, který se mi moc nezamlouval. Seděl jsem spolu s dalšími studenty na baru a polemizovali jsme o všem možném. Během naší konverzace skončily asi tři filmy, mezi nimiž byl i Ghůl.
Jako poslední film se hrál Mad Max s originálním a profesionálním českým dabingem. Po skončení tohoto napínavého akčního filmu, asi kolem třetí hodiny ranní, se mohlo jít spát, samozřejmě já jsem spát nešel.
Přesunuli jsme se k nekonečné hře Bang, kterou jsme hráli téměř tři hodiny v kuse. K ránu jsem konečně pochopil pojem The walking dead (živí mrtví). Všichni byli unavení, vysílení a s pocitem, že musíme do školy a nemůžeme spát. Ráno jsem měl opuchlé oči a zorničky tak velké, že by se v nich utopil kdekterý potápěč. Kolem páté hodiny se začaly uklízet židle, stoly a také studenti. Jak už to tak bývá, vše jednou končí. Museli jsme do školy.
Na závěr bych rád poděkoval učitelkám a organizátorům, kteří tam byli celou tu dobu s námi.