Většina lidí již u moře byla. Někdo ve Španělsku, další v Tunisku a dovoluji si tvrdit, že většina z nás v Chorvatsku. Ne každý má ovšem to štěstí skočit do slané vody, kuckat na celou pláž a nadávat česky s naivním očekáváním, že mu nikdo nerozumí. Sepsal jsem proto několik strastí, které vás doprovází při vašem prvním vkročení do vody, aby se i neznalí slané vody dotkli (v mezích) moře.
- Mořé!
- Rychle, rychle do vody!
- Doufám jen, že nebude jak vloni…
- Ledová!
- Ale ne, to je jenom ten první dojem.
- To je z toho horka okolo.
- Nadechnout, vydechnout.
- Posunout jednu nohu, druhou nohu…
- Au! Šutr pitomej.
- Cože? Teprve po kotníky?
- Jé, podívej, jak je ta voda průzračná…
- A plná kamenů
- Fuj, vajgl! Rychle od toho.
- Po kolena!
- Je možný, že mě kousla ryba?
- A další!
- No ne, tady přestává veškerá sranda.
- 950 kilometrů. V noci. Ještě za deště. Kvůli ledový vodě a kousavejm rybám…
- Eeej, necákat děcka, ne-cá-kat!
- No, už jsem stejně celej mokrej.
- Tak jo, šipku na tři.
- Raz.
- Helé, Čech! Nazdááár!
- Tady další! Nazdááár!
- Támhle taky.
- A tam celá rodinka!
- A tam…
- Aha, samí Češi.
- Tak do toho.
- Raz.
- Dva.
- Tř – týjo, ta je!
- A támhle ta! Pěkný plavky…
- Támhle ty nohy! A ty krásný…
- Já chtěl vlastně skočit do vody.
- Ostatně, je tady asi s tím chlápekem vedle ní…
- To se mračí na mě?
- Tři!
- Fuj, to je ledárna!
- Slaná! Jak může bejt vůbec moře slaný?
- Jsem si mohl doma napustit vanu a bylo by to stejný…
- No, ještě o trošku studenější a bude ze mě holčička.
- Příští rok jedu na Mácháč.
- Proč plavu na psa?
- Musím udělat dojem.
- Takže, jako na plavání.
- Rukama udělat srdíčko.
- Prsty pěkně u sebe.
- Nohama žabičku, kvůli ní mně málem tehdy v pátý třídě zlomila nohy…
- Nezapomenout na pěkný fajfky chodidly. To mi to hezky jde!
- Dneska by mě nechala uplavat 200 metrů.
- Jak může bejt daleko támhle ten ostrov?
- Ukáž.
- Eeem, přesně pět prstů… krát pět set, dělenooo…. eeem něco přes dva a půl kilometru.
- Pffff, brnkačka, to dám.
- Hlavně držet tempo.
- Srdíčko – žabička a výfuk do vody – srdíčko – nádech – žabička…
- Kde jsou ty bojky?
- Tamhle!
- Proč jsou sakra tak daleko?
- Už jen kousek!
- Uf, mám je.
- No, buď realista, tam nedoplaveš.
- Pěkná pláž…
- Není támhle restaurace?
- Už plavu, pivečko!
