Dne 23. února 2024 k nám do školy zavítal profesionální fotograf Vojtěch Vlk. Jeho přednášky se zúčastnily třídy ITA2, ITB2, TLA2, TLB2 a studenti technického lycea 4. ročníku se zaměřením na grafiku. Součástí návštěvy byla prezentace jeho fotografií pro časopisy i tvorba z jeho návštěvy indonéských kmenů. What’s In byl jako vždy u toho.
Pane Vlku, jak jste se k fotografování dostal?
Moje babička mi dala k mým 10. narozeninám fotoaparát značky Smena, což byla ruská značka fotoaparátů. Po pár prvních pokusech mě fotografování začalo velmi bavit a zůstal jsem u něj dodnes. Nejvíce mě tehdy bavilo fotky vyvolávat. Bavil mě ten proces, jak se z ničeho stává něco, to, když jste vložili fotopapír do vývojky a na papíře se začala objevovat fotka.
Jak dlouho se věnujete fotografování?
První fotky jsem prodal do časopisu již ve svých 18 letech, takže nějakých 33 let.
Je obtížné se fotografování naučit?
Není, ale člověk musí být vnímavý – musí vnímat světlo, protože slovo fotografie vychází z řeckého „fós-grafis„, což znamená kreslit světlem. Také je důležité umět vnímat kompozici.
Co byste doporučil lidem, kteří by chtěli začít fotit na profesionální úrovni?
Určitě hledat inspiraci, ať už na internetu, tak i v historii umění, a inspirovat se výtvarným uměním. Zajímavé je třeba sledovat, jak da Vinci a jiní umělci používali světlo ke své tvorbě. Mě nejvíce pomohla tato metoda, ale je to individuální.
Chtěl jste být vždy fotograf?
Od 18 let ano, ale jako dítě jsem chtěl být prezidentem. (Smích)
Co nejzajímavějšího jste fotil?
Z přírodních úkazů bych sem určitě zařadil focení výbuchu sopky na Islandu. A ze zajímavých osobností bych teď zmínil představitele Froda z Pána prstenů, herce Elijaha Wooda.
Samozřejmě došlo i na naši oblíbenou otázku a to: Jak loupete banán?
Loupu ho od stopky. Ale mám dotaz. Kdo ho loupe stejně? Myslím z těch, kterým jste dotaz pokládali?
Loupete ho stejně jako náš prezident. Petr Pavel.
Za veškeré foto děkujeme Filipu Růžičkovi, který celou besedu fotografoval.
